Škoda Octavia
Octavia je prvním vozem mladoboleslavské Škoda auto, jehož vývoj už plně spadal do nové, německé éry automobilky. Vývoj Favoritu začal ještě v éře socializmu, probíhal od roku 1982 do 1987, přičemž se vyráběl do roku 1995. Závěrem roku 1994 se začal prodávat nástupce Favoritu, model Felicia, který sice přinášel některé koncernové prvky, nicméně de facto šlo stále jen o výraznou modernizaci Favoritu – základ vozu byl stejný. Mezi nejvýraznější novinky patřily motory, 1.6 55 kW a 1.9D 47 kW.
Octavia však už byla jiná káva; dostala koncernový podvozek nižší střední třídy s rozvorem 2 512 mm , který se o rok později objevil také v Golfu čtvrté generace a který dostal také Seat Leon, Seat Toledo a Audi A3. Také technika byla ryze německá a na voze to bylo znát – zkrátka volkswagen v českém kabátku. Na malém rozvoru (jen o pár cm převyšujícím rozvor Felicie) byl postaven vůz s délkou přes 4,5 m . Přesto se designérům povedl husarský kousek, i přes malý rozvor netrpí vůz nijak zvlášť většími disproporcemi, snad jen z profilu jsou patrné větší převisy.
Hlavní výhodou novinky, která se začala prodávat na podzim roku 1996 (představila se již dříve), byl velký zavazadlový prostor. Základní objem činil 528 l , což bylo v té době v této třídě takřka nevídané, Octavia nabídla více prostoru než tehdejší Seat Toledo (později byl nahrazen sedanem nové generace se stejnou technikou jako má Octavia). Díky karoserii v provedení liftback se z Octavie stal hit českých rodin, umožňoval totiž převést po sklopení zadních sedadel až 1 328 l zavazedl a délka zavazadelníku přesahovala 1,7 m
Velkému zavazadlovému prostoru ale už bohužel nesekundoval prostor na zadních sedadlech. Na malém rozvoru se ale není co divit, prostoru je v Octavii zhruba tolik, co v menší Felicii nebo Fabii. Na tom by nebylo nic divného, vždyť nižší střední tehdy vozy s výrazně větším prostorem ani nenabízela. Problémem je právě délka vozu, vůči které je vnitřní prostor holt miniaturní. Nedostatek místa částečně vyřešila automobilka později vybráním předních sedadel, čímž se prostor sice zvětšil o nějaké dva centimetry, stále to ale ještě nebylo ono. Dozadu se zkrátka vysoký člověk pohodlně neposadí; menší jedinci to ale zvládnou.
Kromě malého množství místa na zadních sedadlech se snášela kritika také na palubní desku, která rozhodně nepatřila k designérským skvostům a navíc měla horní část šedou, takže se odrážela za slunečného počasí v předním skle; naštěstí byla později nahrazena černým provedením. Dobrá nebyla a dodneška ani nejsou přední sedadla; nejenže byla zpočátku příliš tvrdá, ale mají také chabé boční vedení, krátké sedáky a jsou plochá. Později sice dostala měkčí výplň a byla nepatrně upravena, stále to ale není ono. Nicméně oproti Felicii to byl pokrok minimálně o generaci.
Octavia se začala prodávat pouze se třemi motory, základním byla známá šestnáctistovka z Felicie o výkonu 55 kW (135 Nm). Tento motor na těžkou Octavii taktak stačil – stovka za více než 14 s, maximálka 170 km/h a spotřeba 10,8/5,8/7,6 l na 100 km ; to rozhodně není na tak slabý motor málo. Kolega, který si Octavii s tímto motorem před léty pořídil, začal s kombinovanou spotřebou okolo devíti litrů, aby ji po zajetí snížil na osm. Za tolik se ale dá jezdit i s dvakrát výkonnějším motorem 1.8T.
Druhým motorem byl benzíňák 1.8 20V s velmi dobrým výkonem 92 kW, který pocházel z dílny Audi. Má pětiventilovou techniku (tři ventily sací, dva výfukové) a variabilním sáním. Zkrátka na tehdejší dobu, dalo by se říct, technický skvost. Octavia sice měla s tímto motorem stovku za 10,4 s a rozjela se až na 201 km/h , nicméně uživatelé si stěžovali na velmi vysokou spotřebu, která přesahovala 10 litrů i při snaze o úspornou jízdu (udávaná 8,4 l ); důvodem byly především krátké převody. Proto se tento motor příliš nerozšířil; osobně se mi zdá celý humbuk okolo tohoto motoru zbytečně zveličený, s motorem se totiž dá jezdit docela úsporně, i když ne úsporněji než s 1.8T.
A konečně třetím motorem byl nafťák 1.9 TDI s přímým vstřikem paliva a rotačním čerpadlem o výkonu 66 kW a točivém momentu 210 Nm. Tento motor se stal hitem ne pro svoje dynamické parametry, které jsou mimochodem docela chabé (stovka za 13,7 s, max. rychlost 180 km/h ), ale zejména pro svou nízkou spotřebu – 5,1 l na sto km. V současné době najdete v bazarech Octavii zejména právě s tímto motorem, za kterým následuje benzínová šestnáctistovka s výkonem 74, resp. 75 kW. Díky Octavii se označení TDI stalo fenoménem českým diskusí o automobilech (a to i na AutoRevue.cz).
1998: kombi přichází
V roce 1998 přišla Škoda auto hned s několika novinkami. Tou nejdůležitější byla bezesporu nová karosářská varianta kombi, které patřilo v té době mezi nejhezčí na trhu. Hezky tvarovaná, ale méně praktická záď, sklízela pozitivní hodnocení. Bohužel nakládací hrana není v úrovni dna zavazadlového prostoru, jak je u kombi obvyklé a po sklopení zadních sedadlech má kombi stejně jako liftback schod. Toto řešení má i nová Octavia, zde se však dá dokoupit druhé dno, které schod srovná. Zavazadelník má velikost 548 l , po sklopení sedadel 1 512 l . Vzadu dostalo kombi čiré překrytí světlometů, prvek, který liftback má až od faceliftu v roce 2000.
V témže roce se objevila nejvyšší výbava Laurin&Klement, která se odlišovala čirými světlomety vpředu, interiérem s koženými a dřevěnými doplňky a lepší výbavou. Daleko významnější novinkou ale byl turbomotor 1.8T 20V s výkonem 110 kW a vysokým točivým momentem 210 Nm v širokém rozsahu: od 1 750 do 4 700 ot. Motor vyniká pružností a díky vyššímu točivému momentu má podstatně delší kvalty než 1.8 20V – a ve výsledku i nižší spotřebu; v průměru o půl litru než nepřeplňovaný model. Motor si odbyl premiéru v kombi a rok později se dostal i do liftbacku. Na stovku se Octavia rozjela s tímto motorem za 8,5 s (kombi za 9 s), maximálka byla 215 km/h (po faceliftu 219 km/h ).
V polovině roku 1999 doplnila nabídku škoda auto verzí také čtyřkolka, zatím jen jako kombi. Do vínku dostal vůz pohon všech pomocí spojky Haldex, která připojí pohon zadní nápravy jen v případě, že je to potřeba – jsou zjištěny rozdílné otáčky kol obou náprav. Při běžné jízdě je poháněna pouze přední náprava a vůz se tedy chová jako klasická předokolka. Rozdíl tu ale je, mimo vyšší hmotnost – verze 4x4 má oproti klasickým vlečeným ramenům vzadu nezávislé víceprvkové zavěšení kol, což zlepšuje držení vozu v zatáčkách. Zástavba spojky ale zvýšila dno zavazadlového prostoru, který se zmenšil o sto litrů. Nicméně velká plocha dna zůstala zachována.
Významným rokem v životě Octavie byl facelift v polovině výrobního cyklu. Přední maska dostala světlomety s čirým překrytím, byla zaoblena, vůz byl nepatrně zkrácen, litback dostal briliantové překrytí zadních světlometů, nové jsou nárazníky bez plastového spodního krytu, zlepšena byla aerodynamika, upravena elektronika, zesílena konstrukce. Navenek se zdál facelift jako nepatrný; větší změny se totiž odehrály uvnitř. Díky de facto stejnému vzhledu před a pofaceliftovém modelu se bazarové ceny ojetin nijak zvlášť nesnížily. Není žádný rozdíl v ceně modelů před a po faceliftu, které jsou vyrobeny v témže roce. Novinkou faceliftu byl i nepatrné zvětšení prostoru vzadu a úprava výbav (Classic, Ambiente, Elegance).
Součástí faceliftu byla také drobná úprava motorů pod kapotou. V první polovině roku 2001 byly motory 1.4 44 kW a 1.6 55 kW nahrazeny koncernovým motorem 1.4 16V 55 kW, který se v té době nabízel už ve Fabii. Motor oproti šestnáctistovce nabízel nižší točivý moment, 126 Nm oproti 135 Nm, takže působí méně dynamicky a musí se více vytáčet. Moderní konstrukce (čtyři ventily na válec, rozvod OHC) však snižuje spotřebu – oproti 1.6 55 kW o litr ( 6,7 l ). Dynamika sice trošku utrpěla, stovka za 15,3 s ale stále docela ujde; maximálka zůstala stejná – 171 km/h oproti 172 km/h . Druhou motorovou novinkou bylo přepracování motoru 1.6 74 kW: zvýšil se točivý moment z 145 na 148 Nm a výkon z 74 na 75 kW, zlepšily se emise. Zrychlení na stovku se snížilo o 0,5 s na 11,8 s.
Přelomem v životě Octavie bylo jaro 2004, kdy se začala prodávat nová generace; na podzim se pak přidalo i nové kombi. Stará Octavia dostala jméno Tour a byly zrušeny systémy výbav Classic, Ambiente a Elegance, zůstala jen výbava jediná, základní a RS. Vyřazeny byly také motory 1.9 SDI a 1.9 TDI 96 kW, zůstaly jen 1.4 16V, 1.6 MPI, 2.0 MPI, 1.8T, 1.9 TDI ve variantách 66 a 81 kW. Základní výbava modelu Tour obsahuje ABS a přední airbagy, za vše ostatní připlácíte. Naopak model RS je vybaven velmi dobře a chybí mu snad jen tempomat a parkovací asistent – i s ním stojí liftback lehce přes 750 tisíc korun vč. climatronicu, ESP, xenonů apod., tedy tolik, kolik stojí nová generace RS.
Podle posledních zpráv se bude Octavia Tour pro neupadající zájem vyrábět ještě minimálně příští rok a poté i nadále zejména pro nenáročné východní trh.